Markovi zemře otec. Nevlastní otec. Navíc je to zcela nečekaně a náhle. S mámou přežijí pohřeb a Markovi trvá několik týdnů než je schopný vyzvednout urnu. Přežívá...navíc ho mrzí a nejde mu do hlavy, proč se na pohřbu neukázala jeho sestra Šárka. Ano, neviděli se několik let, ale že by ani smrt otce nebyla důvodem přijít? Jednoho dne potká Lenku, bývalou kamarádku Šárky a ta mu předá dopis. Tím nastává životní zvrat a totální chaos v Markovo životě. Příběh nás přenáší do Markova dětství a vzpomínek na otce. Jak s ním chodil rybařit, jak jeho i Šárku bral na výlety a jak se jim věnoval. Jejich matka taková nebyla a raději pracovala ve svém květinářství. Od začátku je z příběhu cítit velký strach, obavy a hlavně tajemství. Temné a znepokojivé. A ví o něm šárka. Sestra, kterou se Marek snaží vypátrat společně s Lenkou. Marek se prostě musí dozvědět, co se v jejich rodině odehrálo a proč otec zemřel.... Je to depresivní a silné čtení. Já měla při čtění místy husí kůži, protože příběh zní tak autenticky... Pomocí deníkových zápisků a vzpomínek tří lidí, Marka, Šárky a otce je nám před očima rozplétán rodinný příběh plný bolesti, lží, přetvářky, ale i naděje a velkého odhodlání. Čte se skvěle. Navíc má autor bohatou slovní zásobu a používá takové slovní obraty, že čtenářské srdce plesá.